4x4 o návratu

Konečně

Tak bude zpátky,

vrátí se ke mně,

začínají svátky,

strávíme je společně

 

Vyplnění

Déšť a slunko,

to bude den,

vrátí se ránko,

splní se mi sen

 

Naposled

Jen jeden večer,

ještě budu sám,

štěstím bych brečel,

že skoro ji mám.

 

Večery budoucí

Do prázdných míst,

vrátí se pořádek,

budu jí číst

ze sbírky pohádek.

 

Tak tyhly čtyři krátké kousky vznikly všechy v jeden večer. Někteří z vás určitě uhodnou, kdy to bylo. Samozřejmě, že ten večer, než pustili Lill z ÚVN. Myslím, že tady už mení třeba nic dodávat...

Moc školy

Skrz kámen a hlínu,

tu hlínu pálenou,

cítím jen zimu

a můzy sem nemohou.

 

Trčím tu zavřený

a venku je život,

já jsem už vyschnutý,

tam čepují pivo.

 

Já chci ven,

a chci ven hned,

tady jen usínám.

 

Však to je pouhý sen,

život není med,

pomalu tu umírám.

(i mé můzy...)

Tak tohle patří mezi ty básně, o kterých jsem psal minule. Tedy, vznikla někdy minulý měsíc a asi každý uhodne kde. Samozřejmě, že je to školní dílo. No, alespoň víte, jaké jsou někdy hodiny literatury, angličtiny nebo historie. To jsou totiž mé nejproduktivnější hodiny. Ještě k nim patří fyzika (zejména básně o času) a chemie (alkoholické, budu postupně přidávat).