Skrz kámen a hlínu,
tu hlínu pálenou,
cítím jen zimu
a můzy sem nemohou.
Trčím tu zavřený
a venku je život,
já jsem už vyschnutý,
tam čepují pivo.
Já chci ven,
a chci ven hned,
tady jen usínám.
Však to je pouhý sen,
život není med,
pomalu tu umírám.
(i mé můzy...)
Tak tohle patří mezi ty básně, o kterých jsem psal minule. Tedy, vznikla někdy minulý měsíc a asi každý uhodne kde. Samozřejmě, že je to školní dílo. No, alespoň víte, jaké jsou někdy hodiny literatury, angličtiny nebo historie. To jsou totiž mé nejproduktivnější hodiny. Ještě k nim patří fyzika (zejména básně o času) a chemie (alkoholické, budu postupně přidávat).
Žádné komentáře:
Okomentovat