31 března 2009

školní 4x4

Čas
Pomalu, a nebo vůbec?
Někdy snad pozpátku.
Je zvnláštní času tanec,
jde ze soboty do pátku.
 
Každé ráno
Svítíčko sluní
a ptáci řvou.
Ale to není
tam, kam tě zvou
 
Poslední výkřik zimy
Něco mě vysává,
pořád mi je zima,
to se to ráno vstává.
Se sněhem za ušima...
 
Schizofrenická
Jsem navěky zavřený,
v hlavě mé něco kouše.
Pro svět jsem ztracený
v dialozích své duše.
 
A jak je již mým dobrým zvykem, připojím nějakou legendu. Čas a Poslední výkřik zimy jsem napsal ve škole během. Každé ráno mi pak pomohla dodělat Lill, cestou domů jsem tomu ještě změnil název. A má Schizofrenická sice nevznikla ve škole, ale tam se mi už má stará známá můza pokoušela něco pošeptat. A já ji tam dobře neslyšel. Takže mě opustila a vrátila se až v autobuse cestou domu. Avšak, já ji počítám mezi školní, protože ten nápad vzniknul právě tam, během písemky z matiky. No, tak já se zase radši vrátím zpět do své krypty...